HR kuchyně

Jobdays 2009 je největší veletrh práce v České republice určený všem zájemcům o práci v ČR i zahraničí. Své zastoupení zde budou mít různí zaměstnavatelé, personální agentury, internetové portály nabízející práci a další specialisté na trhu práce. Dle vyjádření Klose se jedná o příležitost pro zaměstnavatele získat nové zaměstnance a zároveň se v době hospodářské krize prezentovat jako stabilní a perspektivní společnost. Na druhé straně je to šance pro vzrůstající počet nezaměstnaných znovu získat práci.

Veletrh se koná 8. až 10. dubna na holešovickém výstavišti. Svou účast již přislíbilo přes osmdesát zaměstnavatelů, mezi nimiž jsou například ČSOB a.s., Skupina ČEZ, Kofola či Městská policie Praha.

Rozhovor s pořadatelem je k dispozici zde.

Míra nezaměstnanosti v členských zemích OECD byla na konci listopadu 2008 6,5%, což je o 0,1% více než předchozí měsíc a dokonce o 0,8% více než v listopadu předloňského roku. Míra nezaměstnanosti v Evropské unii byla na konci listopadu 2008 o 0,7% vyšší. Ve vyspělých mimoevropských zemích světa je i v době finanční krize míra nezaměstnanosti nižší než v evropských zemích. Jedním z důvodů je dle FN lepší podnikatelské prostředí v těchto zemích (nižší daně, administrativa a regulace podnikání). Dobrá zpráva je, že míra nezaměstnanosti v Česku patří prozatím k nejnižším ze všech členských zemí OECD a je téměř o 3% nižší než v USA.
V porovnání s mírou nezaměstnanosti za celý rok 2007 se během roku 2008 nejvíce zvyšovala nezaměstnanost ve Španělsku a na konci listopadu byla již o 5,1% vyšší než za celý rok 2007. Jsou však země, kde míra nezaměstnanosti dokonce ve sledovaném období klesla. Jedná se o Nizozemí a Rakousko. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v současné době v Nizozemí, Norsku a Islandu. 

Celý článek FN je k dispozici zde.

Počet jednotlivých uživatelů ve věku 21 až 34 let za minulý rok na personálních stránkách MySpace loni v listopadu přesáhl 160 000, když jich za stejný měsíc předchozího roku bylo 83 500. Celkově návštěvnost za minulý rok vzrostla trojnásobně, uvedla Angela Courtinová, viceprezidentka pro marketing, zábavu a obsah MySpace.
Průměrný počet minut na uživatele se v listopadu zvýšil na sedm z jedné za listopad 2007. Courtinová dodala, že takový nárůst portál nikdy předtím nezaznamenal.
Zájem o sociální sítě v době rostoucí nezaměstnanosti zřejmě souvisí se starým rčením, že neštěstí miluje společnost. Nalezení nového místa často závisí na přátelství a známostech - a to sítě jako MySpace či LinkedIn nabízejí.
MySpace není jediná. Například LinkedIn měla na konci minulého roku 31 miliónů členů a na jeho začátku 18 miliónů, protože lidé čím dál více využívají obchodní a pracovní servery kvůli místu. LinkedIn dodala, že loni na podzim měla nových registrací o 25 procent více, než předpokládala.
Za celý minulý rok americká ekonomika mimo zemědělství přišla zhruba o 2,6 miliónu pracovních příležitostí, což bylo nejvíce od roku 1945, kdy zaniklo asi 2,75 miliónu míst. A letos by trh práce v USA mohl podle agentury Conference Board přijít o další dva milióny příležitostí.

Povinnost pro zaměstnavatele organizovat určitá  školení vyplývá ze zákona č.262/2006 Sb. (zákoník práce). Ten ukládá zaměstnavateli povinnost „zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování“.

Dnes podle nového zákoníku práce  je pouze stanoveno, že školení musí zaměstnavatel zajistit vždy při nástupu zaměstnance do práce a dále
•    při změně pracovního zařazení,
•    při změně druhu práce,
•    při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,
•    v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
To je však minimální ustanovení, minimum povinností zaměstnavatele. Jinak se zaměstnavateli meze nekladou, jak si rozhodne, jak bude a jak často bude provádět školení. Zaměstnavatel je plně odpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví při práci. A když se stane nějaký úraz, pak orgán inspekce práce se asi bude ptát, kdy a jak byl dotyčný zaměstnanec proškolen.

Školení zaměstnanců má také dalekosáhlé důsledky pro odškodnění pracovních úrazů. Pouze v případě, kdy zaměstnavatel prokáže, že zaměstnanec byl řádně proškolen, může se pak úspěšně vyvinit (aspoň třeba částečně) ze své odpovědnosti za úraz zaměstnance. Pokud se týká otázky, kdo má zaměstnance školit, tak to také zaměstnavateli nikdo nebude určovat, v podstatě záleží na tom, kolik chce zaměstnavatel do školení zaměstnanců investovat.

Není pravdou, že je nějakým předpisem jednoznačně stanoveno, že řidiči referentských vozidel mají být proškoleni jednou za rok a jednou za dva roky jejich znalosti ověřeny testem. (i když tento způsob ověření znalostí je nejrychlejší, nejprůkaznější a dalo by se říci i nejčastější).
Termíny školení a ověření znalostí si skutečně volí zaměstnavatel sám, i s ohledem na vyhodnocení rizik (jak ve svém dotazu citujete); dále pak s ohledem na schopnosti a kvalifikaci zaměstnanců, nové předpisy a poznatky z této oblasti, s ohledem na bezpečnostní úroveň své organizace a další okolnosti. Tuto skutečnost zohledňují i inspektoráty bezpečnosti práce při svých kontrolách — nejsou-li v organizaci nalezeny hrubé závady související s dopravou, připouštějí delší periodicitu školení. Na druhé straně, při zjištění hrubých závad a prokázání jednoznačné neznalosti zaměstnanců, s využitím svých kompetencí, doporučují (nikoli nařizují) termíny školení častější.

Zdroj: Portál Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. www.bozpinfo.cz

S informacemi o zákonu o nemocenském pojištění přichází internetový portál Deník.cz. Novoroční změny se pro zaměstnance týkají především ve způsobu vyplácení nemocenské. Oproti předchozímu roku již zaměstnanec během prvních tří dnů nedostává žádné peníze a teprve po třech dnech v pracovní neschopnosti začne zaměstnanci nabíhat 60% jeho průměrné mzdy. Od čtvrtého do čtrnáctého dne platí náhradu mzdy zaměstnanci jeho zaměstnavatel, který má zároveň od začátku tohoto roku právo kontrolovat zaměstnance. Od patnáctého dne již platí zaměstnanci nemocenskou stát - po celkem třiíceti dnech pracovní neschopnosti se nemocenská zvyšuje na 66% průměrné mzdy a  po šedesáti dnech na 72%.

Celý článek s dalšími údaji o nižších odvodech do nemocenského pojištění pojištění, vyšší mateřské a změnách ve vyplácení podpory úřady práce je  k dispozici zde.